Hradec Králové

Ve 14. století patřil Hradec Králové k nejvýznamnějším městům v českém království. Přispěl k tomu i fakt, že roku 1306 se stal královským věnným městem a že ve zdejším hradu, který byl zbořen husity v roce 1423, pobývaly české královny Eliška Rejčka a Eliška Pomořanská. Z té doby pochází i kostel sv. Ducha, cihlová gotická trojlodní stavba.

V 16. století prošlo město renesanční přestavbou. Novou dominantou se stala Bílá věž, postavená v letech 1574 až 1580, ve které je zavěšen druhý největší zvon v Čechách – Augustin. Renesančně byla upravena i radnice a většina měšťanských domů.

Monumentální barokní budovy ze 17. a 18. století změnily výrazně nejen vnitřní podobu města, ale i jeho siluety. jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie byl vybudován v letech 1654 až 1666 podle návrhu Carlo Luraga, přilehlá jezuitská kolej v letech 1671 až 1710. Po zrušení jezuitského řádu sloužila kolej pro potřeby gymnázia, na kterém vyučovalo a studovalo mnoho významných osobností české kultury.

V letech 1765 až 1789 byl Hradec Králové na příkaz císaře Josefa II. přestavěn na vojenskou pevnost, která vzhledem ke své mohutnosti změnila nejen vzhled města, ale celého okolí. Přestože byla pevnost vynikajícím technickým dílem, její vojenský význam nepřetržitě klesal.

Na konci 19. století, po zrušení vojenské josefínské pevnosti, se projevila prozíravost tehdejších městských představitelů, když už v roce 1884 vypsali mezinárodní soutěž na první regulační plán města, jednu z prvních v Evropě. Podmínkou bylo založení nových částí města s využitím všech vymožeností moderního stavitelství. Další aktualizované plány byly podkladem pro výstavbu moderního Hradce Králové.

Stavební činnost před první světovou válkou výrazně ovlivnilo dílo Jana Kotěry, zakladatele moderní české architektury. Jeho nejnáročnější stavbou je muzeum, postavené v letech 1909 až 1912.

Vůdčí osobností architektury ve dvacátých a třicátých letech 20. století se stal architekt Josef Gočár. Kromě regulačního plánu z let 1926 až 1928, který byl inspirací pro několik dalších generací architektů, navrhl Gočár několik urbanistických souborů a budov, které vstoupily do dějin moderní české architektury, například dostavbu a úpravu Masarykova náměstí z let 1924 až 1926.

Důležité kontakty

Tísňová linka: 155
Informační linka: 841 155 155

Ústředna: 495 755 111
Fax: 495 267 111

Fax pro volající s vadami řeči nebo sluchu: 495 220 279


E-mail: info@zzskhk.cz